Deník filmové hvězdy, part2

Maskérna filmových hvězd; Šminky filmových hvězd; Chodba na Barrandově se směrovkou StarDance; Sklízení kulis po natáčení; Moje paruka

Tak kde jsem to skončila? Už vím-minule jsem tam trochu "spoilerovala" o barvení mých vlasů na zrzavo. Dneská Vám popíšu, jak to probíhalo ještě před a během mého 1. natáčecího dne.
V sobotu večer mi volala produkční. Oznámila mi, že se právě dozvěděla, že mě budou muset obarvit na zrzavo, a že mi za chvíli zavolá, kdy a kde to v neděli bude. No a jelikož jsou lidi od filmu poměrně nespolehliví, nikdo mi samozřejmě nezavolal. Tak jsem v neděli ráno zavolala sama. Bylo mi řečeno, že mi zapomněla zavolat, a že mě vlastně barvit nebudou (škoda...), že budu mít paruku. Za dvě hodiny mi volal kluk, co se mě ptal, kde mě mají ráno v pondělí vyzvednout. Řekla jsem mu adresu a on slíbil, že se mi ozve ohledně času. Hádejte 3x, jestli zavolal! V 6 večer, když stále nevolal, jsem zavolala sama a zeptala se, jestli na mě náhodou nezapomněli. "Jé, zapomněli. Já se ozvu." Varování: Nikdy filmařům neskočte na větu "já se ozvu." V 10 večer, kdy jsem stále nevěděla, kdy si pro mě ráno přijedou, jsem zavolala produkční. Nakonec z toho vylezlo, že pro mě nepřijedou, jestli bych nemohla dojet sama, v 11 hodin do ateliéru č. 9. Fajn.
V 10:55 jsem v pondělí ráno vstoupila do areálu Filmových atelérů a zamířila si to k ateliéru č.9, jehož fotku jsem si předtím našla na internetu, a byla si na 100% jistá, že jdu správně. "Dobrý den, prosimvás, nevíte, kam mám jít, já jsem ta dablérka za hlavní herečku," zeptala jsem se paní ve vestičce s nápisem Casino Royale(?!). "O tom nic nevím...," odpověděla. "No do tý reklamy na vlasy..," říkám já. "Ale my tu netočíme reklamu, tohle je pohádka, reklama se točí tady vedle," odpověděla mi paní. Aha. Bylo mi divný, proč tam mluvili rusky. Nakonec jsem se dozvěděla, že se tam točila nějaká ruská pohádka.
Vešla jsem do ateliéru č.9, do obrovského hangáru, částečně pokrytýho green-screenem, kde se uprostřed stavěla kuchyň(což mi přišlo krajně podezřelý; vždyť já měla točit reklamu na vlasy!).
"Kdyžtak můžeme nějak pomoct, slečno...," povídaj mi nějaký ty kulisáci. "Jo, no, já jsem dablérka; nevíte, kam mám jít?" "Dablérka za koho, za tu hlavní hrdinku, kuchařku?" říká mi ten pán. "Ne, já mám hrát v reklamě na něco na vlasy," odpovím. "Ale to není na vlasy, to je na tuňáka." V tu chvíli jsem se připadala jako úplnej kretén(ne poprvé za tenhle den). "Počkejte, támhle je slečna produkční, tak ji odchytíme," řekl mi pan kulisák. Slečna mi popsala, že mám jít do maskérny č. 115. Po chvilce bloudění po chodbách ateliéru a míjení cedulek "StarDance-muzikanti" a "StarDance-šatna" jsem našla č.115. Tam už byla kadeřnice, co zrovna v umyvadle myla mou paruku a maskérka, co s pudrem Chanel v ruce líčila hlavní herečku. Byla to opravdová maskérna, se zrcadlama s žárovičkama na rámech, spoustu štětců, hřebenů a povalujících se make-upů Giorgio Armani, Chanel, Mac a Dior. Nebude asi velkým překvapením, že se na mě řada dostala asi za hodinu a něco. Mezitím jsem si ještě stihla dát kafe se sojovým vanilkovým mlíkem, což je jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy pila. Pak jsem zasedla do křesla a kadeřnice mi upravila vlasy tak, že jsem se opět cítila jako úplnej kretén(tzn. úplně mi je stahla a dala na to takovou "čepičku", aby mi pak mohla dát paruku). S tímhle potupným účesem jsem pak šla na oběd. Dala jsem si španělský ječmen, mrkev a salát (catering byl bezkonkurenční, zítra vyfotím) a při obědě si popovídala s další herečkou, slečnou, co vypadala na 18, ale bylo jí 30(!) a hrála baletku.
Po obědě jsem šla "na plac". Hlavní herečka byla američanka, stejně jako skoro celý štáb. A teď se podržte, co byla moje role. Já jsem měla za úkol stát asi 15 minut v té kuchyňce, aby si osvětlovači mohli nastavit všechny světla a podobný věci, jen proto, aby tam hlavní herečka těch 15 minut nemusela stát sama! Nedivím se, že film stojí takový prachy, když na takovouhle blbost potřebujou najmout a platit dalšího člověka. Proč si tam nepostaví figurínu, proboha? Na těhle 15 minut minut mi dělali paruku a kostým asi 2 hodiny! No, radši se to ani nebudu snažit pochopit...
Po mých 15 minutách slávy jsem pak na place seděla asi 4 hodiny a koukala na to, jak se natáčí. Pak jsem si chvíli i pokecala se slečnou Elizabeth, hlavní hérečkou z Los Angeles. Ptala jsem se, jestli je v Americe "famous or something like that" a ona mi řekla, že ani ne, ale že hrála v Kriminálce Miami, Gilmore Girls, Sběratelech kostí...takže docela dobrý. Nestihla jsem se už zeptat na celý jméno, ale zítra to vyzjistím a vygoogluju ji :D (A taky se Vám vyfotím v zrzavých vlasech!)
Zítra tam mám být už v 7 (tzn. hezky se tam rovnou nasnídám.)
Pan "já vám dám vědět" mi slíbil, že "mi dá vědět", jestli mě zítra vyzvednou. To bych docela uvítala, protože jet v 6 ráno se mi MHD fakt nechce. Jelikož ale vím, co to u filmu znamená "já vám dám vědět", bojím se, že nakonec hezky pofrčím po svejch.

P.S. Právě mi volal pan "já vám dám vědět" (řekl mi, ať mu tykám; jmenuje se Martin), že si pro mě přijede taxík. No tomu říkám servis!

Těšte se na další část "Deníku hvězdy z reklamy na tuňáka"! :D :D :D