Deník filmové hvězdy, part4

Minule jsem sice říkala, že na tomhle natáčení nemůže být nuda a to rozhodně dneska nebyla, přesto se ale nedělo nic moc extra, co bych mohla vyprávět. Byl to spíš den plnej vtipnejch hlášek a dialogů.
Ráno si pro mě přijeli (Mercedesem, samozřejmě..v ničem jinym bych nejela...) a odvezli mě do ateliéru. Následoval každodenní rituál, tzn "kafíčko, maskérna, kostymérna, čekání, plac". Tentokrát jsem si kromě kafíčka dala ještě fresh jucie z pomerančů, kterej jsem si tam vlastnoručně vyrobila. V maskérně jsem se tentokrát nezdržela-rozhodli se, že paruku mi dávat dneska nebudou. Tak jsem šla do kostymérny a převlíkla se. V kostymérně už čekali herci-astronauti na svoje kombinézy. Pak jsme šla na plac, kde jsem si přisedla ke svému "friendly island", kde zatím byl jenom J.K. Za chvíli přišel Richard ve svém úžasním "british indie rock god" outfitu, který se skládal z bílého trička, černých skinny džín, šedého cardiganu, šedého kabátu a šály, řekl "How are you?" a poplácal mě po zadech. Za ním přišel Grant a T.K.

Nevím, co se dělo pak, asi nic moc, jen jsem šla párkrát jsem šla před kameru stát místo Elizabeth (už jsem asi pochopila, k čemu je ta moje "funkce"-není to zas tak nesmyslný, jak jsem na začátku myslela).
Pauza na oběd byla ve 14:00. Když jste celej den zavřený v ateliéru, kde není denní světlo a jen takovejten "umělej" vzduch, nemáte vůbec hlad-nejspíš to ale platí jen na mě, protože ostatní žerou o stošest. Dala jsem si jen salát a sedla si sama k jednomu stolu. Pak se ke mně připojili i hoši z mojí crew. J.K. zas provokoval, jestli už jsem teda zvážila tu naši svatbu s Richardem. Jak jsme tam tak seděli, bylo to hrozně fajn, pořád mi říkali, že jsem jejich "little czech mascot", ptali se, jestli mám nějaký sourozence a tak. Pak se Richard zeptal, co je můj nejoblíbenější film. Řekla jsem, že nejspíš Lost in translation. J.K. se začal smát a zase provokoval, že tenhle film má rád i Richard a prohlašoval něco jako "Hey he's your fu*king soulmate, why don't you just get married and run away?!"
Smála jsem se a Richard mi řekl, že "You're pretty mature for a 15 yrs old girl." Poděkovala jsem mu.
Když jsem dojedla, zeptala jsem se T.K.eje, co to je za žlutou věc, co má na talíři. T.K. do toho rejpnul a povídá "I don't know, some czech shit." Na to jsem řekla: "OK, I'm gonna get a bit of that czech shit", sebrala jsem se a šla si ten czech shit dát. Ukázalo se, že to byl indickej květák. Málem mi z toho uhořela pusa.
Po obědě se zase šlo natáčet. Řeknu Vám, že J.K. je spíš "hardly working" než "hard-working" režisér. Vždycky, když se ho někdo na něco zeptal, řekl jen "Hm..Ok" nebo "Yes, do it" nebo "No" a zase se sklonil ke svému iPadu a rozehranému Scrabblu. Taky mě nechal si zahrát. Na scéně lítali astronauti ve vzduchu a já se nudila. Najednou ke mě přišel Richard, dal mi flešku (kterou jsem ho předtím viděla vybalovat z obalu) a řekl mi, že je to pro mě, že je tam všechna jeho oblíbená hudba. Koukala jsem na něj s otevřenou pusou. Bylo to od tak hrozně moc hezký! Slíbila jsem mu, že si ty písničky stahnu a flešku mu zítra vrátim. J.K. hnedka prohlásil "You see, Tereza, he just wants a kiss!"

J.K. fakt vůbec nedělal, co dělat měl; místo toho vymejšlel klip na nejnovější singl od Taylor Swift. Kdyby Vás náhodou zajmalo, o čem ten klip bude, tak Vám to prozradím, ale nebude to zadarmo :D Kdyžtak můžete J.K.eje vygooglovat, dělal třeba klip Toxic pro Britney Spears nebo Love the way you lie od Rihanny. Jóó, tak tenhle člověk se mnou teď tráví dny a provokuje mě.
Natáčelo se až do 7 do večera. Lidi, co obsluhujou cattering, přinesli sushi. I když jsem vůbec neměla hlad, neodolala jsem a vrhla se rychle na něj. Přinesla jsem si ho k J.K.ovi a spol., kterej si samozřejmě neodpustil poznámku "You would be a perfect girlfriend for Richard-he loves sushi as well!"
V 19:10, což už byl 10 min. přesčas na můj účet (YAY!), přišel Rich a povídá "Young lady, you're free to go home!" , a tak jsem šla. Rozloučila jsem se se všema, hlavně s vy-víte-kým a nechala se odvézt domů. Zítra točíme na Dobříši v nějakým zámečku, vyzvednou mě v 10:35, takže se alespoň konečně vyspím.
Netěším se. Víte proč? Je to poslední den.

Ach jo, ani nevíte, jak se mi po nich bude stýskat.